orákulum
orákulum s (lat) 1.záhadný výrok, věštba, 2. ve starořeckém bájesloví místo, kde bohové pronášeli své věštby, věštírna
...
Kdepak slunné Řecko se svými bájeslovnými místy,které si tak oblibují bohové a pronášejí své věštby.A byly oslyšeny ? Patrně ano, protože tady pořád ještě můžeme mluvit o vysoké kultuře.Dnes ovšem máme taky demokracii, vynález starého Řecka,ale bez věštíren ovšemže, nepočítám -li ctěný parlament, kde sedí námi zvolení zástupci lidu a pronášejí , no co asi ? záhadné výroky,to ztěží , to oni asi opravdu budou přec jen pronášet věštby,a jestli by mě snad někdo chtěl podezřívat, že nenávidím demokracii,mýlí se úsudkem.Nejsem Hitler.Demokracii máme to ano,jenom těch demokratů se jaksi nedostává.Včerejší andidemokrat,neříkám záměrně komunista, dnes ovšem parlamentář, nebo soukromý podnikatel,znáte snad nějakého veřejného ? veřejný může snad být hajzlík,nádraží,knihovna,televize nebo bordel, což jsou zcela určitě úctyhodné instituce,ale soukromý podnikatel ? je záhadný výrok, kterému nelze rozumět a to prosím nemusíte být ani věštcem nebo sedět kdesi na bájeslovném místě.
...
pro domo
pro domo (pró dómo) (lat. - pro domov), pro vlastní, vnitřní potřebu,důvěrně (spisovná doložka) (op. pro foro externo)
...
Potulný mudrlant ve starověku, nebyl - li to ovšem Sokrates,který ač jistě vysmíván pobýval u svých spoluobčanů jisté vážnosti,nosil svou kůži doslova na trh, v temném středověku , dodnes nechápu proč je toto období evropských dějin nazýváno temným,patrně asi z toho jediného důvodu, že neznajíc atomovou bombu vynalezli si alespoň inkvizici, bylo mocno písma možná tak pět lidí ze sta, ti pak stávali se písaři a rádci velmožů nebo mnichy v klášterech trpělivě střežící duchovní odkaz předků a opisujíc husím brkem tlustý knihy zanechaly nám svědectví toho jejich temného věku,dozajista je viditelný pokrok neboť tyto osvícené časy daly nám možnost pohybovat se volně a virtuálně kyberprostorem a vyjadřovat se svobodně o záležitostech vezdejších,zato zcela anonymně a téměř bez valného zájmu ostatních,včetně autora tohoto spisku,který ovšem není ani filosof,nebo mnich. Zoufalec, další z tisíců, který se marně dovolává pozornosti, rozdíl je pouze v té malichernosti, že si je vědom své nedostatečnosti, no a ti druzí, ti kteří si neuvědomují a nebo si naopak dobře uvědomují a jsouc obdařeni onou drzou troufalostí a upozorňují na sebe neustále svýmí verbálními výpotky?nuže - ti jsou politiky,nebo alespoň účastníky diskusních fór.O čem probůh pořád diskutují? O nesmrtelnosti chrousta,zatmění Měsíce, nebo jepici slepici jejíž jedinou a pochybnou zásluhou je,že má dokonale zmáknutou oblast šmíráckého umění nazývaným ovšem světácky šoubyznisem a přiživuje se na dementech,kteří jsou tak blbí, že ten bulvární žvanec nejen přežvykují, ale následně i odborně odporně prodiskutují,rozuměj asi na úrovni vřískajcího paviána.Pro domo.
...
mirabile dictu
mirabile dictu ( - rá - dyktú ) ( lat. - podivno říci ) podivuhodný výrok
...
Je dozajista mnoho podivuhodných výroků.
Ježíš z Nazaretu - nerozumnělo mu ani jeho dvanáct vyvolených.A přece jeho slovo má a mělo váhu Zákona. Jste věřící,ateisté,zahrádkáři,nebo snad liberální ekonomové? to jsou podružné významy,kterými se může vykazovat a snad se i holedbat duch prostřední a podprostřední.
Ten se ovšem nedopouští podivuhodných výroků,dopouští - li se ovšem vůbec nějakých.
Když se zeptáte zcela debilně a prostomyslně, bude - li pršet ?neodpoví vám dejme tomu - Myslím,že pršet bude, ze země lezou žížaly - on vám odpoví - Těžko říct - zdřevěněl mu jazyk,oněměl snad,nebo je pavián neznající lidskou řeč, plive snad kameny při každém slovu a působí mu to fyzickou újmu? to bych chápal.
To je ten dobráček,který na Pilátovu otázku koho má propustit a koho poslat na smrt, říhnul - Těžko říct - vzápětí ovšem řičel
- Ukřižuj, ukřižuj ! -